Víte, že ... ? Dnes je:

Aktuálně:
aktuality
sport
počasí


Kultura:
kina
divadla
koncerty
kluby
výstavy


Informace:
ubytování
kdy kam
tipy
MHD
rozcestník
restaurace
kraj
památky
fotoreportáže
astrologie

Historie:
historie
náměstí
radnice
zámek
n. Republiky
třída Míru
Kunětická h
výstava sportu
MHD
trolejbusy
revoluce
parforsní hony
budoucnost
výstava
drážky
staré hospody


Ostatní:
Víte že?
Včera


Víte, že v šedesátých letech 20. století působilo v Pardubicích HIT DIVADLO?
Víte, že dnešní území kolem Sukovy třídy se nazývalo U Valchy?
Víte, že staré pardubické nádraží z roku 1845 bylo několikrát přestavěno?
Víte, proč se jedna ze zámeckých věží jmenuje Hláska?
Víte, že Příhrádek se zámkem spojoval tzv. "Obdýlný" most?
Víte, že Pardubice budovaly mohutnou obranu proti Švédům za 30-to leté války?
Víte, že první snahy od rozšíření chrámu sv. Bartoloměje jsou datovány již k počátku 19. století?
Víte, že součástí chrámu sv. Bartoloměje byla tzv. Černá kaple?
Víte že v roce 1653 měla Zelená brána také úlohu zvonice?
Víte, že stavba chrámu sv. Bartoloměje byla provázena řadou technických problémů?
Víte, že pan Vilém z Pernštejna uznával náboženskou toleranci, která v té době neměla obdoby?
Víte, že první vánoční stromek se objevil v Pardubicích před rokem 1845?
Víte, že první dostih se konal na Pardubicku již roku 1842?
Víte, že o výstavbě Polabin se uvažovalo již za první republiky?
Víte odkud pochází název Pardubic?
Víte, že budova dnešního Okresního úřadu na nároží náměstí Republiky a Jahnovy třídy, bývala budovou Ředitelství pošt a telegrafů?
Víte, proč se Tyršovým sadům říká "Jiřinky"?
Víte, že Pardubice měly v 19. století ryze venkovský ráz?
Víte, že první veřejná knihovna v Pardubicích vznikla roku 1897?
Víte, že první pardubické noviny vyšly v dubnu 1848?
Víte, že první výtah v Pardubicích byl v budově "Na kopečku" na dnešní třídě Míru?
Víte, že architekt Josef Gočár se významnou měrou zapsal na vzhledu města?
Víte, že Pardubice mají právo vařit pivo již od roku 1531?
Víte, že pardubický lihovar patřil kdysi mezi nejvýznamnější v Evropě?
Víte, že Pardubice měly nejrychlejší zprávy o výsledcích fotbalu v celém Československu?
Víte, že Pardubice byly po 30 let protkány vojenskými úzkoroschodnými tratěmi?
Víte, proč pardubický Zámeček nese právě jméno Zámeček?
Víte, že zajímavou postavou Pardubic na přelomu 19. a 20. století byl baron Artur Kraus?
Víte, že na místě dnešní budovy městského divadla stávala od roku 1864 dílna na výrobu razítek a vinět?
Víte, že 19. století byla Zelená brána málem zbouraná?
Víte, že v minulosti si musel odsouzený na jídlo vyžebrat?
Víte, že rozhlasová historie se v Pardubicích začla pšát již v roce 1923?
Víte, že v době 1. světové války byla v Pardubicích největší vojenská nemocnice v Rakousku-Uhersku?
Víte, že Pardubice byly poprvé krajským městem již roku 1850?
Víte, že výška pardubické dominanty Zelené brány je 60,27 metrů?
Víte, že kino viděly Pardubice poprvé roku 1900?
Víte, že první zprávy o bruslení v Pardubicích jsou doloženy z počátku 80. let 19. století?
Víte, že první kat se v Pardubicích připomíná ve druhé čtvrtině 16. století?
Víte, že Pardubice zažily během 2. světové války celkem 3 nálety?
Víte, že od roku 1905 mají Pardubice veřejné elektrické osvětlení?
Víte, že do roku 1945 měly Pardubice pouze jeden silniční most přes Labe?
Víte, že pardubická nemocnice byla založena roku 1857?
Víte, že první pardubická škola byla v Bartolomějské ulici?
Víte, že v 16. století se za průjezd přes most k Zelené bráně platilo mýtné?
Víte, že centrem kulturního života Pardubic byl po dlouhou dobu hotel Veselka?
Víte, že v místech dnešního domu služeb stávala židovská synagoga?
Víte, že třída 17. listopadu byla skoro do poloviny 19. století jen polní cestou?
Víte, že 5. listopadu 1874 se běžela první Velká pardubická?
Víte, že pardubičtí hokejisté získali v historii již tři ligové mistrovské tituly?
Víte, že Pardubce jsou kolébkou českého letectví?
Víte, že již za první republiky se vážně uvažovalo o splavnění Labe do Pardubic?
Víte, že první trolejbusová linka byla v Pardubicích uvedena do provozu 20. ledna 1952?
Víte, že Pardubice měly vůbec první pravidelnou autobusovou linku na území Rakousko - Uherska?
Víte, že na počátku 20. století se vážně uvažovalo o vybudování elektrické dráhy v Pardubicích?
Víte, že na Kunětické hoře byl uchováván poklad?
Víte, že rok 1929 byl pro Pardubice z hlediska počasí jeden z nejkatastrofálnějších?
Víte, že Pardubice mohly mít podzemní tržnici?
Víte, že pardubický zámek a Kunětickou horu údajně spojovala kdysy podzemní chodba?
Víte, že na počátku století zažily Pardubice nezapomenutelnou událost?
Víte, že až do dvacátých let 20. století měla dnešní třída Míru ryze venkovský ráz?
Víte, že dnešní Palackého třída byla ryze průmyslovou čtvrtí?
Víte, že Matiční jezero vzniklo oddělením slepého ramene při regulaci Chrudimky v roce 1910?
Víte proč se lesu v blízkosti sídliště Dubina říká Bělobranská dubina?
Víte, že dnešní třída Míru nese již svůj pátý název?
Víte, že hlavní městskou komunikací byla až do roku 1910 Pernštýnská ulice?
Víte, že první pardubická pošta se nacházela v budově, kde se dnes nachází kávárna Evropa?


Víte, že v šedesátých letech 20. století působilo v Pardubicích HIT DIVADLO?
Celá éra tohoto kabaretního divadla trvala přes devět let. Původně vzniklo amatérské sdružení s názvem "Hrajeme kabaret". Soubor nastudoval stejnojmenné představení, se kterým slavil úspěch nejen v Pardubicích, ale po celé republice i v televizi. V sezóně 1963, po odchodu hlavních protagonistů byl změněn název na STOP DIVADLO. Zde účinkovala také tehdy začínající zpěvačka Marta Kubišová. Divadlo uvádělo mnohá především kabaretní představení. Poslední etapou bylo HIT DIVADLO, které existovalo v sezóně 1968-69. Režisérem zde byl Jiří Císler, který upravil texty Voskovce a Wericha a v představení "Nedozpívanej hit" vytvořil vtipnou reakci na okupaci Československa v roce 1968. Stejné téma použil také v další hře od dvojice V+W s názvem "Těžká Barbora". V divadle dále účinkovali mimo jiné i Ladislav Frei a Bronislav Popoczek. V programu ke hře "Těžká Barbora" Jiří Císler napsal: "Přejeme vám ještě radostnější únor, než byl minulý, a o srpnu ani nemluvě". V dubnu 1969 byla činnost tohoto kabaretního divadla zakázána.

Víte, že dnešní území kolem Sukovy třídy se nazývalo U Valchy?
V 16. století v místech mezi dnešní Sukovou třídou, Pernerovou ulicí a Arénou bylo malé průmyslové centrum, kde vodní kola poháněla soukenickou valchu, pilu, prachovnu, hamr, mlýn a v místech dnešního Dumu hudby i "huť dělovou". Do počátku 20. století přetrval pouze mlýn "Valcha" a několik stodol a hospodářských objektů. Poté, co se na počátku 20. století probíhala regulace a Chrudimky a byl zasypán vodní příkop kolem historického centra, byl zrušen i mlýn Valcha.

Víte, že staré pardubické nádraží z roku 1845 bylo několikrát přestavěno?
Nejen, že budova starého nádraží byla několikrát přestavěna, ale dokonce se v průběhu let i posouvala tak, jak se měnily vlastnické vztahy. Největší rekonstrukce probíhala v letech 1904 až 1908. Po rekonstrukci byla budova slavnostně otevřena v květnu 1908 a zároveň byla před nádražím zahájena pravidelná autobosová doprava. Dnes je budova starého nádraží zchátralá, kolem budovy vede tzv. rychlodráha. V 19. a první polovině 20. století vypadal tento prostor zcela jinak. Přímo proti nádraží stál hotel, po přestavbě ve 20. století nazývaný Palace, vedle restaurace, později hotel Libuše. Od nádraží se chodilo do města přes dnešní náměstí Legií, které však vznikalo až ve 20. století.

Víte, proč se jedna ze zámeckých věží jmenuje Hláska?
Zámecká budova má dvě věže. Na nižší věži jsou hodiny. Ta větší věž má 7 pater a jemnuje se Hláska. Jméno má podle toho, že v Hlásce byl zvon a hlásný měl povinnost, viděl-li z věže vznikající požár, zvonit na poplach. Z druhého zámeckého nádvoří se do zámeckého paláce dostaneme přes kamenný most. Na jeho zábradlí jsou v pískovci vytesány lovecké příběhy a erby. Původně zde stál dřevěný most.

Víte, že Příhrádek se zámkem spojoval tzv. "Obdýlný" most?
Příhrádek, jako nejmladšní část zámku pochází z roku 1515. Zámek byl původně obehnán vodním příkopem, kam byla hnána voda z Městské strúhy od Bílé věže. Aby se dalo dojít z Příhrádku na zámek, muselo se přejít přes dřevěný "Obdýlný" most. V červnu roku 1804 postihla město velká povodeň. Zatopeno bylo i Wernerovo nábřeží nebo Karlova ulice. Voda tehdy strhla právě Obdýlný most. Na jeho místě byla ještě týž rok vybudována hráz s dlážděnou cestou a sochami sv. Jana Nepomuckého a Františka de Pavla, jak je známe dnes.

Víte, že Pardubice budovaly mohutnou obranu proti Švédům za 30-to leté války?
Na začátku června roku 1639 dal velitel tehdejší pardubické posádky rozkaz ke zbourání 89 domů a stodol na okraji města, aby zde nemohlo nalézt své útočiště Švédské vojsko. Z materiálu vzniklého z těchto demolic pak byly kolem celého města postaveny valy (tzv. šance) na obranu. A tak vznikl val před Zelenou bránou, pod zámkem nebo před Bílou bránou. Velké opevnění bylo postaveno u mostu přes Chrudimku u dnešních mlýnů. Přesto se Pardubice nevyhnuly nájezdu švédskch vojsk. Došlo k němu 25. října 1645 a bylo tehdy vypleněno 66 stavení a statků. Ihned po odchodu vojska se začalo město obnovovat. V únoru 1646 započala rekonstrukce radnice.

Víte, že první snahy od rozšíření chrámu sv. Bartoloměje jsou datovány již k počátku 19. století?
V té době protékala kolem kostela Městská strúha a u západní zdi kostela se nacházala jezdecká kasárna. A tak byl v letech 1814 - 16 kostel pouze zrekonstruován. V devadesátých letech 19. století opět začaly sílit snahy o rozšíření kostela, díky růstu počtu obyvatel města. Roku 1893 vznikla Jednota pro postavení děkanského chrámu v Pardubicích. Roku 1896 Jednota zakoupila parcelu před dnešním kinem Jas, kde chtěla postavit nový chrám. Nedostatek finančních protředků vedl jednotu k tomu, že se od roku 1899 soustředila již jen na rozšíření existujícího chrámu. Zde sehrál obrovskou roli architekt Boža Dvořák. Jeho první návrhy počítaly s radikální rekonstrukcí této památky. Navrhoval výstavbu vysoké věže k jižní straně kostela a na západní straně kostela pak prodloužení chrámu a předsíň. Pro centrální komisi ve Vídni tak razantní přestavba byla nepřijatelná. Město po zbourání kasáren a zasypání vodního příkopu věnovalo prostor mezi dnešním Grandem a sv. Bartolomějem pro nový kostel. Roku 1912 se vrátil B. Dvořál k projektu na úpravu kostela a tak vznikla finální podoba s předsíní s bohatou výzdobou, jak ji známe dnes. V té době bylo také provedeno otlučení omítek, protože do té doby měl chrám fasádu. Zbořena byla Černá kaple, která byla v havarijním stavu.

Víte, že součástí chrámu sv. Bartoloměje byla tzv. Černá kaple?
Roku 1736 porovedl na své náklady pardubický měšťan Josef Kreisl přístavbu kaple sv. Kříže. Kaple se nacházela na jižní straně kostela sv. Bartoloměje a dostala označení Černá, podle barvy, v níž byla provedena její výzodba na velikonoční svátky. Černá kaple byla zbořena roku 1912. Prostor kaple osvětlovala drobná lucerna. Není bez zajímaosti, že Josef Kreisl, který nechal kapli postavit, založil fond na její další opravy a rekonstrukce.

Víte, že v roce 1653 měla Zelená brána také úlohu zvonice?
Roku 1653 zachvátil oheň díky neopatrnosti děvečky v domě čp. 83 v Bartolomějské ulici několik domů v okolí kostela sv. Bartoloměje a také blízkou dřevěnou zvonici a zvony v ní umístěné. Proto úlohu zvonice převzala dočasně Zelená brána.

Víte, že stavba chrámu sv. Bartoloměje byla provázena řadou technických problémů?
Kostel sv. Bartoloměje byl postaven v pozdně gotickém slohu v náročném terénu. Kolem kostela protékala městská strúha a terén se zde prudce svažoval k severu. Pernštejnský architekt se s těmito problémy vyrovnal navážkami. Na severní straně kostela jsou základy až 4 metry hluboké. Zmínka o zasvěcení chrámu sv. Bartoloměje je datována až k roku 1651, kdy v Pardubicích probíhal soupis poddaných podle víry.

Víte, že pan Vilém z Pernštejna uznával náboženskou toleranci, která v té době neměla obdoby?
Vilém z Pernštejna, který získal pardubické panství roku 1490, byl katolíkem, ale zachovával vůči ostatním vyznáním toleranci, která tehdy nebyla obvyklá. Převážná většina obyvatel Pardubic se tehdy hlásila k církvi podobojí. Jejím příslušníkům sloužil Vilémem přestavěný chrám Zvěstování Panny Marie a na předměstí kostel sv. Jana Křtitele. Na Zeleném předměstí měla svoji modlitebnu Jednota bratrská, příznivé podmínky nacházela v Pardubicích také židovská komunita. Katolický kostel sv. Bartoloměje je poprvé připomínán roku 1507.

Víte, že první vánoční stromek se objevil v Pardubicích před rokem 1845?
V té době se stavěla železnice z Prahy do Olomouce. A v té době si v jistém domě pardubické rodiny Schwarzových pronajmul bydlení německý inženýr Jacob Wolf, zaměstnaný na stavbě železnice. Na Štědrý den byli hostitelé pozváni do pokoje rodiny Wolfovy a jaké bylo jejich překvapení, když uviděli světélka vycházející ze smrčku přineseného z lesa. Větvičky byly spojeny zlatými řetězy a na každé z nich byly cukrovinky nejrůznějších tvarů. Pod stromečkem ležely nejrůznější dárky. Druhého dne mluvilo o vánočním stromku, věci do té doby v Pardubicích neznámé a neobvyklé, celé město...

Víte, že první dostih se konal na Pardubicku již roku 1842?
Dne 14. října 1842 uspořádal Pardubický honební spolek první překážkový dostih v okolí Trnové, při němž jely čtyři dvojice koní s jezdci přes 18 překážek. Stálá dostihová dráha byla zřízena roku 1856 u lesíka Cvrčkov. První ročník Velké pardubické se běžel 5.11.1874 za účasti čtrnácti koní. Původní kurz o délce 6,5 - 4 anglické míle platil jen první tři roky. Poté se délka ustálila na 6 900 metrech. Slavný Taxisův příkop se skákal již od prvního ročníku, ale svůj název získal až roku 1892 podle svého obhájce Egona Thurn-Taxise. Bez zajímavosti není ani fakt, že do roku 1951 se jezdilo i za tribunami, kde bylo 5 překážek.

Víte, že o výstavbě Polabin se uvažovalo již za první republiky?
Do územního plánu se Polabiny dostaly až po druhé světové válce díky ing. arch. Mikuškovicovi. Do té doby se Pardubice tísnily na pravém břehu Labe. Výstavba Polabin začala bohužel až v roce 1960. V té době se u nás stavěla jen panelová sídliště s malou vybaveností a urbanistickou hodnotou. Sídliště bylo dostavěno až na sklounku 20. století, kdy bylo také prohlášeno za samostatný městský obvod, do něhož náleží ještě Cihelna. Na okraji Cihelny stávala v letech 1728 - 1952 kaple sv. Josefa. Dosud ji připomíná hostinec U Josefa. Zde se rozdělovala stará cesta na Prahu a na Hradec Králové.

Víte odkud pochází název Pardubic?
Názory filologů se různí. Název snad pochází od polského osobního jména Pordab či Pardub nebo možná od názvu Pardědubice či Pardědudice. Mezi lidmi se též říkává, že zde kdysy stávalo pár dubů.

Víte, že budova dnešního Okresního úřadu na nároží náměstí Republiky a Jahnovy třídy, bývala budovou Ředitelství pošt a telegrafů?
Budova byla postavena v letech 1924-25 podle návrhu L. Machoně, za okupace zde sídlil německý Oberlandrát a smutně proslulé Gestapo pro Východní Čechy. V letech 1949 - 1960 budovu užíval Krajský nárocní výbor Pardubického kraje, od jeho zrušení v roce 1960 zde sídlil Okresní národní výbro a dnes Okresní úřad.

Víte, proč se Tyršovým sadům říká "Jiřinky"?
Až do dvacátých let 20. století sloužila plocha pod zámkem jako močál a skládka odpadů a byla navíc každoročně zaplavována povodní. Při přípravě výstavy tělovýchovy a sportu v roce 1931, zde bylo zatličeno 3600 dřevěných pilotů a voda byla svedena do jezírek. Byla provedena výsadba včetně jiřinek. Celý park měl rozlohu 70 510 m2. Jiřinky se postupem času vysazovaly ve stále větší míře, v době největšího rozkvětu jich zde bylo okolo 960 druhů a docházelo i k výměnám s cizinou. V 60. letech došlo kezrušení pokusné jiřinkové zahrady a zachoval se jen malý zbytek.

Víte, že Pardubice měly v 19. století ryze venkovský ráz?
V 19. století byl význam Pardubic v tom, že byly sídlem největšího komorního panství v Čechách. Město žilo poklidným životem, který občas zpestřily zábavy důstojníků zdejší posádky. Žádný větší průmyslový závod zde nebyl. V roce 1801 žilo v Pardubicích 3.164 obyvatel. Na celém Pardubickém panství pak žilo 42.146 osob. V roce 1804 v červnu postihla Pardubice velká povodeň. Po několikadenních deštích se rozvodnila Chrudimka a zaplavila město, včetně Karloviny a kasáren u Zelené brány. Počet obyvatel rostl pomalu. Roku 1850 měly Pardubice 5.225 obyvatel , roku 1900 již 17.031 obyvatel. Rozvoj města způsobila zejména železnice, která roku 1845 spojila Pardubice s Prahou.

Víte, že první veřejná knihovna v Pardubicích vznikla roku 1897?
Městu sice na konci 19. století dost značně chyběly finance, protože roku 1895 byla postavena radnice, byly potřeba peníze na vydláždění chodníků a ulic, chyběla kanalizace, vodovod, elektrické osvětlení atd. Přesto 7. července 1897 došlo k otevření městské knihovny ve 2. poschodí radnice na pernštýnském náměstí. Po deseti letech se knihovna přestěhovala do domu čp. 37 na Zeleném předměstí. V letech 1929 - 1960 byla knihovna na Smetanově náměstí. V roce 1960 se knihovna přestěhovala do domu čp. 77 na Pernštýnském náměstí, od roku 1968 se její prostory rozšířily o sousední dům. Roku 1962 byla otevřena pobočka na Skřivánku, 1966 v Polabinách a roku 1984 na Dubině.

Víte, že první pardubické noviny vyšly v dubnu 1848?
Jmenovaly se "Pardubický hlasatel svobody a lidu práva". Měly 8 švabachem tištěných stran. Vydával je nadšený vlastenec MUDr. J.B. Pichl a v úvodníku prvního a zároveň jediného čísla zhodnotil stav českého společenského, kulturního a politického života. Další část zvanou "Zrnka", tvořily komentované zprávičky. Právě jedno ze zrnek, ve kterém Pichl kritizoval zesměšňování monarchie synem purkmistra, způsobilo, že Pichl byl nucen z města uprchnout. Tak skončila krátká historie prvních pardubických novin, které měly vycházet každý pátek za 3 krejcary.

Víte, že první výtah v Pardubicích byl v budově "Na kopečku" na dnešní třídě Míru?
Výtah byl zbudován v roce 1927 a později byl upraven pro vhazování minci 25 hal. nebo 50 hal. Mnohé tehdejší děti zde projezdili pěkný pár drobáků. Druhý výtah vznikl v domě lékaře MUDr. Jiráska ve Sladkovského ulici, ale vedl jen z přízemí do čekárny ordinace a sloužil mméně pohyblivým pacientům. Třetí výtah byl dán do provozu v novostavbě paláce pojišťovny Sekuritas na rohu ulice Sladkovského a třídy Míru.

Víte, že architekt Josef Gočár se významnou měrou zapsal na vzhledu města?
Josef Gočár se narodil roku 1880 v nedalekém Semíně. Reálku absolvoval v Pardubicích. Prvním Gočárovým Pardubickým dílem byl automatický mlýn se silem, postavená v letech 1909-10 pro továrníky bratry Winternitzovy na pravém břehu Chrudimky. Při pohledu z protější strany působí stavba se zajímavě pojatým pláštěm, na němž barevně kontrastují ze světlých a tmavých spárovaných cihel vykládané ornamentální vzorce, spíše jako romantický hrad. Další Gočárovou pardubickou stavbou je budova dnešní omerční banky, původně Anglobanky vedle Zelené brány. Budova byla postavena v letech 1924-25. Největší stavbou pro Pardubice byl Grandhotel a Okresní dům, které byly postaveny v letech 1927-31. Multifunkční čtyřpatrový funkcionalistický palác měl několik společenských sálů, kaváren, bar, hotelové prostory, kanceláře a zvukové kino Sport v suterénu. Část fasády byla obložena modrošedými skleněnýmiplotničkami. K otevření komplexu došlo před zahájením Výstavy tělesné výchovy a sportu v roce 1931. Prvním hostem, jenž zde z 30. na 31. května přenocoval, byl prezident T.G.Masaryk.

Víte, že Pardubice mají právo vařit pivo již od roku 1531?
Udělil jej městu Vojtěch z Pernštejna, ale první zmínky o vaření piva v Pardubicích pocházejí již z počátku 16. století. Od roku 1646 se vyrábělo pivo v tzv. obecním pivovaru na rynku. Vařilo se pílé pšeničné a posléze ječné pivo. Roku 1872 přestal pivovar v těchto místech sloužit svému účelu a roku 1893 byl spolu se starou radnicí zbourán. V roce 1650 byl na pardubickém zámku postaven panský pivovar, který měšťanskému pivovaru konkuroval. O stavbě akciového pivovaru bylo rozhodnuto roku 1871, provoz začal rooku 1872 a o rok později vznikla "Akciová společnost pivovaru v Pardubicích". Pivovar se proslavil svým výborným Porterem. V roce 1895 získal svou stálou pivnici v Praze.

Víte, že pardubický lihovar patřil kdysi mezi nejvýznamnější v Evropě?
Podnik založil roku 1867 Ignác Wertheimer jako výrobu lihovin studenou cestou. Později zde přibyla i výroba octa. Po smrti zakladatele byla továrna rozšířena o průmyslový lihovar. Na konci 19. století se zdejší lihovar díky kvalitě výrobků zařadil v rámci celé monarchie na druhé místo za lihovar v Budapešti. Až do konce 1. světové války byl jemný líh exportován do Švýcarska pod označením "Schweizer Feinsprint". V roce 1923 podnik získal licenci na výrobu kolínské vody německé firmy Johann Maria Farina v Kolíně nad Rýnem. V roce 1929 byla do Pardubic převedena z Modřan výroba značkových likérů Hobé. Po 2. světové válce se zde na čas vyráběla kolínská voda pod unámkou PARKOS (Pardubická kosmetika).

Víte, že Pardubice měly nejrychlejší zprávy o výsledcích fotbalu v celém Československu?
Bylo to v letech 1937 a 1938, kdy vycházel časopis "Footbal". Časopis vycházel každý týden v neděli v podvečer po skončení zápasů. Časopis měl 4 strany. Strana 1 a 4 byly tištěny v tiskárně předem a druhá a třetí strana vznikala na základě telefonátů nebo živých zpráv spolupracovníků až v neděli. Časopis prodávali v neděli v podvečer kolportéři v ulicích města a hlavně pak v pardubických restauracích a kavárnách. Časopis takovéhoto zaměření, obsahu a aktuálnosti nebyl vydáván nikde jinde v Československu a jde tudíž o pardubickou prioritu.

Víte, že Pardubice byly po 30 let protkány vojenskými úzkoroschodnými tratěmi?
Celé město bylo od roku 1923 do roku 1953 protkáno tzv. drážkou. Šlo o vojenskou úzkoroschodnou železnici sloužící pro výuku vojska i pro dopravu materiálu. První drážky byly vybudovány v Karanténě a sloužily pro manipulaci s vojenským materiálem. Dnes se na těchto místech nachází sídliště Dukla a tak zde není po drážce ani památky, ani po jejím napojení na trať ČSD. Ve 20. letech vznikly další trati kolem krematoria, na Skřivánek při stavbě vojenského cvičiště, do Pardubiček a celého vojenského areálu podél Chrudimky u tzv. Červeňáku, kde byly za tímto účelem vybudovány 3 mosty přes Chrudimku. Další trať vedla z Pardubiček přes Studánku kolem donucovací pracovny až na Hůrka, k Labi a Haldě. Na trase byly i stanice "Familie" (ve Studánce) a "Pracovna". Provoz na drážce byl organizován dle předpisů ČSD. Trať byla vybavena návěstidly, strážnými domky a dokonce někde i závorami. Vlaky jezdily dle jízdních řádů. Za války byl provoz utlumen. V roce 1948 se však dokonce uvažovalo o využití pro rekreační účely. V témže roce byla celá trasa z Pardubiček na Hůrka obnovena, aby se o rok později začala demontovat. Na přelomu let 1952-53 vyhasl oheň u poslední lokomotivy. A tak již tuto technickou raritu připomíná pouze název ulice Na Drážce.

Víte, proč pardubický Zámeček nese právě jméno Zámeček?
Řekne-li se v Pardubicích Zámeček, většina lidí si vybaví nacistické popraviště na východním okraji města. Málokdo však zná vysvětkení idylckého pojmenování tohoto místa. Zámeček byl postaven stavitelem Schmoranzem st. pro hraběte Jiřího Larisch-Monnicha v letech 1884-6. V dubnu 1885 vyšel v časopise Pernštýn článek o pokračující stavbě vily i stájí pro 50 koní. To vzbudilo ve veřejnosti odezvu a zvědaví pardubáci jezdili okukovat rostoucí "Zámeček". Larischova vila se po dokončení stala známým společenským centrem.

Víte, že zajímavou postavou Pardubic na přelomu 19. a 20. století byl baron Artur Kraus?
Ve Francii se věnoval hvězdářství a zúčastnil se roku 1910 pokusného rozhlasového vysílání z Eiffelovy věže. Po návratu do Pardubic si otevřel lidovou hvězdárnu, přístupnou veřejnosti. Baron Kraus se zajímal snad o všechna sportovní odvětví, která v té době vznikala. Aktivně začal s tenisem a uspořádal v Pardubicích první tenisový turnaj, patřil mezi průkopníky cyklistiky a motorismu, jako první jezdil v roce 1895 Pardubicemi na motocyklu, roku 1898 si opět jako první objednal 2 páry lyží a v noci při měsíčku jezdil kolem zámeckých valů i Kunětické hory. Věnoval se posilování a kopané. Vlastnil psací stroj i edisonův fonograf, stál u zrodu fotografického klubu i české aviatiky. Znal se s ing. Kašparem, kterého podporoval i finančně. Ochotně dělal Kašparovi ředitele všech letů. Baron Artur Kraus zemřel 21. března 1930 ve věku 76 let.

Víte, že na místě dnešní budovy městského divadla stávala od roku 1864 dílna na výrobu razítek a vinět?
Firmu vlastnil ing. Josef Prokop. Roku 1870 se společnost přestěhovala do Palackého ulice, kde byla od roku 1890 zavedena výroba mlýnských kamenů a vodních turbín. Jeho syn Josef Prokop ml. vybudoval v první republice největší specializovaný závod na výrobu turbín a stavbu mlýnů ve střední Evropě. 19. října 1910 byl Josef Prokop zvolen starostou Pardubic a byl iniciátorem výstavby dnešního náměstí Republiky, budovy okresního úřadu, spořitelny u Zelené brány, mostu přes Chrudimku i nové reálky.

Víte, že 19. století byla Zelená brána málem zbouraná?
Vzrůstající počet obyvatel na konci 19. století způsobil, že stará radnice již nevyhovovala a bylo rozhodnuto o stavbě nové radnice na místě té původní, ale zabírající také čtyři okolní domy. Byl také projednán návrh na zboření Zelené brány. Hlavní silniční tah vedl tehdy přes Pernštýnské náměstí pod Zelenou branou. Usuzovalo se tudíž, že Zelená brána zvýšený provoz neunese. A nebýt architekta Františka Schmoranze, tak by byl tento symbol Pardubic skutečně zbořen. Architekt Schmoranz poslal dopis do Vídně, aby tak hrubý zásah do historického souladu nebyl povolen. Jeho prosba byla vyslyšena a bourání Zelené brány bylo zakázáno. Starou pardubickou radnici se však již bohužel zachránit nepovedlo.

Víte, že v minulosti si musel odsouzený na jídlo vyžebrat?
Přestupky a zločiny se v 18. století v Pardubicích trestaly různě. Menší přestupky vyřizovali páni konšelé. Těžké zločiny vyřizoval soud hrdelní. Nechtěl-li se odsouzený přiznat, bylo použito práva útrpného, kdy se při mučení odsouzený přiznal i k tomu, co neprovedl. Porušení předpisů cechovních bylo trestáno vykoupáním viníka, který byl vsazen do koše a na řetězu několikrát vykoupán ve Strůze u Bartolomějského kostela. Pokud byl odsouzený v šatlavě, musel si na jídlo vyžebrat. Chodil s biřicem dům od domu a prosil o peníze nabo o jídlo. Také odsouzený na smrt si musel vyžebrat peníze na mši svatou za jeho duši.

Víte, že rozhlasová historie se v Pardubicích začla pšát již v roce 1923?
Tehdi zaregistrovali v kanceláři Radijojournalu na Národní třídě v Praze desátého koncesionáře v republice. Byl jím dlaždičský mistr Zdeněk Zahradník z Pardubic. 19. září 1931 se v Pardubicích konal 1. celostátní den rozhlasu v rámci Všesportovní výstavy v roce1931. Byla to největší propagační akce Radijojournalu v historii. Z Pardubic se vysílalo do celé republiky. V květnu 1945 se vysílalo z vysílačky z Tesly v Kijevské ulici. 17. srpna 1945 vznikl Společný Východočeský rozhlas Hradec Králové a Pardubice. Studio bylo zpočátku v budově dnešní potravinářské školy, později ve Vodákově vile u Letního stadionu. Společné vysílání s Hradcem Králové, však netrvalo dlouho. po vleklých sporech na konci roku 1946 Pardubice přestaly vysílat na Hradecké frekvenci a byly distribuovány přímo přes Prahu. V 50. a 60. letech bylo Pardubické studio spíše pobočným pracovištěm Hradce Králové, kromě období 1957 - 1960, kdy Pardubice měly samostatné vysílání. Díky vysoké úrovní pardubického divadla se v Pardubicích natočilo na 20 rozhlasových her a Helena Vondráčková nahrála v Pardubickém studiu svou první písničku Červená řeka. Významnou roli hrálo pardubické rozhlasové studio v srpnu 1968, kdy se odsud nepřetržitě vysílalo několik dní a nocí. Poté zde až do roku 1990 bylo opět pouze vysílání ONV Pardubice do Rozhlasu po drátě. 4. března 2002 zahájilo vysílání nově vybudované studio Českého rozhlasu v Pardubicích.

Víte, že v době 1. světové války byla v Pardubicích největší vojenská nemocnice v Rakousku-Uhersku?
Tzv. Karanténa po svém dokončení v roce 1914 mohla přimout až 35 000 nemocných. Samotná Karanténa byla obrovským městem s vlastní kanalizací, vodárnou, dvěma vlastními nádražími, třemi operačními sály a každý blok měl svou kuchyň. Hlavní vstupní brána byla na Skřivánku a hned u vchodu byla márnice. Karanténa obsahovala také blok cholerových baráků, izolovaných od ostatních částí nemocnice drátěným plotem. Do Karantény přišly postupem času mnohé národnosti. Jen Turků zde bylo několik tisíc. Turci měli při sobě značné bohatství, především zlato, za které si mohli koupit cokoliv, takže nevěstince v okolí byly stále plné. Do válečné nemocnice byli dopravováni nemocní a ranění přímo z bojišť v celé Evropě.

Víte, že Pardubice byly poprvé krajským městem již roku 1850?
Pardubický kraj měl tehdy 11 okresů: Kostelec nad Černými Lesy, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Vysoké Mýto, Čáslav, Kolín, Kutná Hora, Chotěboř a Německý Brod. Tento kraj však trval pouze 5 let. Po roce 1918 opět mělo dojít ke vzniku celků s názvem župy. O jejich sídlo soupeřily Pardubice, Chrudim a Hradec Králové. Zprvu byla navržena jedna Východočeská župa se sídlem v Hradci Králové. Po protestu Pardubic a Chrudimi došlo k rozdělení na dvě župy. Nejprve se měly sídlem stát Pardubice, poté však bylo rozhodnuto, že sídlem bude Chrudim. V Pardubicích nastalo velké pobouření, obyvatelé demonstrovali, městská rada na protest rezignovala a vyzvala k bojkotu voleb do NS. Poté bylo rozhodnuto, že sídlem Východočeské župy budou Pardubice. Tyto župy se však neuskutečnily. Od roku 1949 opět fungoval Pardubický kraj s 12 okresy: Čáslav, Hlinsko, Holice, Chotěboř, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Polička, Přelouč, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto. Tento kraj však trval pouze 10 let. V roce 1960 byl násilně vytvořen Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové, který trval až do roku 1990. VčKNV soustavně brzdil rozvoj Pardubic a celého pardubického okresu. Přes zrušení KNV přežíval tento kraj bohužel až do roku 2000. Od roku 2001 opět existuje Pardubický kraj s okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí.

Víte, že výška pardubické dominanty Zelené brány je 60,27 metrů?
Zelená brána je poslední pozůstatek středověkého opevnění. V dnešní goticko-renesanční podobě pochází z 2. čtvrtiny 16. století. Po požáru města roku 1538. Roku 1903 byla nad průčelí umístěna plastika pražského sochaře Bohumila Vlčka podle návrhu Mikoláše Alše, která představuje vznike erbu půlkoně. Roku 1912 byl zřízen vyhlídkový ochoz.

Víte, že kino viděly Pardubice poprvé roku 1900?
Do Pardubic tehdy zajížděl pražský eskamotér Viktor Ponrepo. Hrávalo se v sálech místních hostinců, ve vlastních stanech a v měšťanské besedě. Stálé kino bylo otevřeno roku 1910 v dělnickém domě. Roku 1913 zahájil činnost městský biograf v Národním domě (dnešní Jas), pak kino Imperial na Veselce a roku 1931 zahájilo činnost Bio Sport v hotelu Grand. Kino Dukla je v provozu od roku 1964 a 5. listopadu 1966 zahájil provoz první biograf na 70 mm plátno Jas. V osmdesátých letech 20. století byla v provozu kina Lípa, Čas, Svět, Květen, Jas, Kinokavárna, Dukla, Letka a v letním období bylo v provozu i letní kino na zimním stadionu. Dnes v Pardubicích fungují pouze 3 kina.

Víte, že první zprávy o bruslení v Pardubicích jsou doloženy z počátku 80. let 19. století?
Zábavný odbor Sokola Pardubice udržoval v provozu kluziště pod zámkem. Sezónní lístek stál 2 zl. za osobu, rodinný 3 zl. Vstupné bylo za 10 hal. ve všední den a 20 hal. v neděli. Zvláště populární zde byly maškarní karnevaly na ledě. Později se bruslilo i na Matričním ostrově a na tenisových kurtech pod zámkem a pod Vinicí. Od roku 1947 je v provozu zimní stadion. V roce 2001 byla dána do provozu zcela nová krytá hala.

Víte, že první kat se v Pardubicích připomíná ve druhé čtvrtině 16. století?
Kat mimo popravy a mučení delikventů vykonával i funkci rasa. Původní pardubická katovna stávala v ulici Za Veselkou a od poloviny 17. století byla v držení rodiny Zelingerů. Poslední pardubický kat Jan Zelinger zahynul při požáru katovny roku 1825. Pardubické popraviště se nacházelo v prostoru dnešní ulice Na spravedlnosti. Zajímavým dokumentem o středověkém soudnictví jsou smolné aneb černé knihy, obsahující výslechy osob na mučidlech. Pardubické smolné knihy se dochovaly z let 1538 - 1626.

Víte, že Pardubice zažily během 2. světové války celkem 3 nálety?
Konaly se v létě a v zimě roku 1944. Na město spadlo 870 tun bomb a v troskách zahynulo 263 lidí. Přes tisíc budov bylo zničeno nebo poškozeno. To byl také jeden z důvodů, proč bylo po válce obnovení života města a návrat do obvyklých kolejí tak obtížné.

Víte, že od roku 1905 mají Pardubice veřejné elektrické osvětlení?
V 19. století ozařovaly Pardubice klasické petrolejové lampy, ale osvětleny byly pouze hlavní ulice a prostranství. Od 60. let bylo zkoušeno plynové osvětlení. Elektrické osvětlení bylo poprvé předvedeno v roce 1883 pražskou firmou ing. Františka Křižíka u příležitosti odhalení pomníku bratranců Veverkových. Teprve na počátku 20. století zvítězilo elektrické osvětlení nad plynovým.

Víte, že do roku 1945 měly Pardubice pouze jeden silniční most přes Labe?
Stával v místech, kde je dnes na Labi zdymadlo. Tehdy tudy jezdila veškerá doprava a několik let dokonce trolejbusy. Most byl postaven roku 1882 a jelikož po válce přestal vyhovovat rostoucímu provozu, došlo k jeho výměně za stavebnicový most od organizace UNRA roku 1945. Nový most byl hotov během několika dnů a postranice z toho původního mostu byly přesunuty do Polabin, kde byly využity pro nový most, který je zde dodnes.

Víte, že pardubická nemocnice byla založena roku 1857?
Původně stávalav místech poblíž dnešního Kostelíčka a veterinární kliniky a bylo zde 12 lůžek. Roku 1894 byla již kapacita nemocnice 75 lůžek. Nová nemocnice byla postavena v letech 1899 - 1903 v místech, kde stojí dodnes. V roce 1940 měla pardubická nemocnice již 540 lůžek.

Víte, že první pardubická škola byla v Bartolomějské ulici?
Roku 1522 koupila za účelem školy budovu v této ulici obec od Viléma z Pernštejna. Sídlila zde soukromá škola pro výchovu dívek. V polovině 16. století zde byla již i latinská škola a chlapecká škola. Až roku 1863 bylo rozhodnuto o stavbě "vyšší reálky" a roku 1910 vzniklo v Pardubicích státní gymnázium. Roku 1940 bylo ve městě 16 základních a středních škol a odborných učilišť, které navštěvovalo 4 686 žáků.

Víte, že v 16. století se za průjezd přes most k Zelené bráně platilo mýtné?
V místech, kde se dnes nachází obchodní centrum Grand, stávala v 16. století tzv. celna se závorou. Každý, kdo chtěl s vozem projet přes most přes městskou řeku, která protékala dnešním náměstím Republiky před Zelenou bránou, musel zaplatit mýtné. Od 17. století zde stával hostinec, který byl na konci 19. století nazván "Hotel kotel", protože majitel hostince byl původně kotlář. Budova byla zbořena roku 1912 a od roku 1931 zde stojí hotel Grand, který byl roku 1999 přestavěn na obchodní centrum.

Víte, že centrem kulturního života Pardubic byl po dlouhou dobu hotel Veselka?
Tato stavba, která se neodmyslitelně zapsala do historie Pardubic, stávala v místech zeleného prostranství před budovou České pojišťovny na rohu dnešní třídy Míru a Masarykova náměstí. Původní hostinec Veselka byl postaven roku 1684. V letech 1802 až 1917 byl majitelem Veselky rod Kašparů, jejímž členem byl i první český letec ing. Jan Kašpar. Na konci 19. století byl původně zájezdní hostinec přestavěn na prvotřídní hotel. Ubytováni zde byly takové osobnosti, jako prezident Masaryk. Již v polovině 19. století zde byl postaven sál Odeon, který byl po více jak půl století centrem kulturního života nejen Pardubic, ale celých Východních Čech. Po roce 1917 zde byl dále přistavěn nový kavárenský trakt, vznikl zde biograf Imperiál, který fungoval do roku 1961. Po druhé světové válce začal hotel chátrat. V roce1950 byly zrušeny hotelové pokoje a přeměněny na kanceláře národního podniku Restaurace a jídelny. V sobotu 26. srpna 1972 v 6 hodin ráno byl populární pardubický hotel zbořen.

Víte, že v místech dnešního domu služeb stávala židovská synagoga?
Krásná budova synagogy byla postavena v empírovém stylu na počátku 80. let 19. století. 7. září 1883 byl před synagogou odhalen pomník vynálezců ruchadla bratranců Veverkových. Zvyšující se hustota silničního provozu v polovině 20. století si vynutila přemístění pomníku, který je od roku 1958 v parku naproti škole Bratranců Veverkových. Synagoga v posledních letech své existence sloužila k jiným účelům, než bylo její původní určení. Konaly se zde výstavy, prodej obrazů apod. Brzy po odstranění pomníku byla synagoga zbořena.

Víte, že třída 17. listopadu byla skoro do poloviny 19. století jen polní cestou?
Roku 1819 byla zbudována dnešní ulice Jana Palacha a třída 17. listopadu na ni navazovala. V roce 1862 zde bylo pouze 7 budov, ale roku 1880 bylo již na dnešní třídě 17. listopadu 37 popisných čísel. Obě ulice od sebe odděloval od roku 1845 železniční přejezd. Ten brzdil do značné míry rozvíjející se silniční dopravu, protože v bezprostřední blízkosti přejezdu bylo staré nádraží, kde se často posunovaly vlaky. Proto bylo přikročeno k výstavbě podjezdu, který byl dokončen 10. června 1940.

Víte, že 5. listopadu 1874 se běžela první Velká pardubická?
Dostihu se zúčastnilo 14 koní a vítězem se stal hřebec Fantom s anglickým žokejem Sayersem. V Letech 1876 a 1908 byly tak velké mrazy, že se dostih nejel. Slavný Taxisův příkop se skáče již od prvního ročníku, ale podle jeho obhájce Egona - Thurn - Taxise se mu tak říká až od roku 1892. Během 1. světové války se "Velká" nekonala. Velká pardubická se nejela také v letech 1938 - 1945. Za druhé světové války bylo závodiště silně poškozeno bombardováním, ale krátery byly zasypány a překážky obnoveny. V roce 2000 se jel již 110. ročník tohoto světoznámého dostihu.

Víte, že pardubičtí hokejisté získali v historii již tři ligové mistrovské tituly?
O tom, že začátky pardubického hokeje jsou spojeny s Matičním jezerem, jsme již psali. Zimní stadion se začal stavět po druhé světové válce a otevřen byl 20.12.1947. Roku 1958 se dočkal i svého zastřešení. V 1. lize, dnes extralize jsou Pardubice bez přestávky od roku 1950. Mužstvo neslo název Slavie, později Dynamo, od roku 1958 Tesla, dnes HC IPB. První medaile se Pardubice dočkaly roku 1960, kdy získaly bronzovou medaili. Roku 1973 získaly Pardubice svůj první mistrovský titul na horáckém zimním stadiónu v Jihlavě s Martincem, Novákem a Šťastným. Druhý mistrovský titul získaly Pardubice roku 1987 s Haškem, Janeckým, Šejbou a Mečiárem, kdy ve čtvrtém finálovém zápase zdolali Jihlavu po prodloužení. Třetí a zatím poslední mistrovský titul vybojovaly Pardubice v roce 1989, kdy ve finále zdolaly Trenčín nejen díky Haškovi, Janeckému, Šejbovi a Lubinovi.

Víte, že Pardubce jsou kolébkou českého letectví?
Předpokládám, že tento fakt je natolik známý, že jména jako ing. Jan Kašpar nebo Evžen Čihák zná snad každý. Známé je taky to, že ing. Kašpar uskutečnil 13. května 1911 let z Pardubic do Prahy. Byl to tehdy nejdelší let v Rakousku-Uhersku. V roce 1912 založil vlastní aviatickou školu, v níž měl své dva žáky, které však nedoučil. Shořely mu hangáry i s letadly, byl na mizině. Přerušil svou průkopnickou činnost a věnoval se pouze obchodu se dřevem. Nakonec finančně zruinován spáchal sebevraždu. Jeho pohřeb se konal 6.3.1927.

Víte, že již za první republiky se vážně uvažovalo o splavnění Labe do Pardubic?
V Přelouči a v Srnojedech byla vybudována zdymadla. V územním plánu Pardubic po roce 1920 byl přístav navržen pod pivovarem, v místech dnešního nábřeží Závodu míru. Na konci třicátých let byl navržen velký přístav nad soutokem s Chrudimkou nedaleko Židova. Zdymadlo bylo navrženo u dnešního koupaliště a ještě v roce 1940 bylo zahájeno kopání nového koryta. Ke splavnění Labe a výstavbě zdymadla došlo až v 60. letech 20. století, přístav se realizace (zatím) nedočkal.

Víte, že první trolejbusová linka byla v Pardubicích uvedena do provozu 20. ledna 1952?
Její trasa vedla od starého nádraží přes střed města do Semtína a do Bohdanče. Během padesátých let byly vybudovány trolejbusové tratě do Jesničánek, k nemocnici, na Slovany a na Duklu. Plány na rozšíení o linky do Svítkova a do Chrudimi se realizace už nedočkaly.

Víte, že Pardubice měly vůbec první pravidelnou autobusovou linku na území Rakousko - Uherska?
Stalo se tak 13. května 1908, kdy byl slavnostně zahájen provoz na linkách z Pardubic do Bohdanče a do Holic. Přepravu zajišťovaly poštovní vozy. Denně jezdilo na každé trati 4 až 5 spojů. I přes to, že v listopadu roku 1908 se jeden vůz s cestujícími u Semtína převrhnul, vzniklo roku 1911 další spojení z Pardubic do Heřmanova Městce. Všechny tři linky sloužily nepřetržitě až do 1. světové války, kdy byly autobusy i s řidiči odveleny k armádě.

Víte, že na počátku 20. století se vážně uvažovalo o vybudování elektrické dráhy v Pardubicích?
Velkorysý projekt z té doby plánoval spojit Chlumec nad Cidlinou, Bohdaneč, Pardubice, Chrudim a Slatiňany elektrickou drahou. Stavbu měla provést firma ing. Křižíka. Zprvu to vypadalo, že projekt bude realizován. První úsek se měl budovat přímo v Pardubicích, aby zajistil dopravu návštěvníků Východočeské výstavy v roce 1903. V té době se však začaly prosazovat předchůdci trolejbusů, které byli levnější, tak byl v roce 1905 projekt definitivně zatracen.

Víte, že na Kunětické hoře byl uchováván poklad?
Nedalekému opatovickému klášteru hrozilo nebezpečí ze strany husitů. A tak se mniši z tohoto kláštera rozhodli se svolením hradního pána, ukrýt 12 sudů s drahým vínem ve spodní části hradní věže na Kunětické hoře. Jednoho dne se na Kunětickou horu sjelo mnoho panstva a hostitel se rozhodnul nabídnout víno, které si zde ukryli opati z nedalekého kláštera. Jaké však bylo překvapení, když místo vína se v sudech nacházelo zlato. Hradní pán v tajnosti nechal toto vzácné zboží ukrýt do svých sudů a sudy mnichů naplnil vínem. Když si po jisté době opati pro sudy přijeli, zjistili, že jsou oklamáni. Leč hradní pán jim odpověděl: "Co jste si dali schovati, to vám vracím. A nehledejte u mě, co jste sem nedali. " A tak poklad prý spočívá v dávno zasypaných sklepích Kunětické hory.

Víte, že rok 1929 byl pro Pardubice z hlediska počasí jeden z nejkatastrofálnějších?
Již v lednu napadlo velké množství sněhu, kdy na Pardubicku bylo více sněhu než v Orlických horách. V únoru pak uhodily kruté mrazy, kdy 11. února bylo v Pardubicích naměřeno 39,5 °C. Byl nedostatek uhlí,muselo se šetřit i vodou, protože přívody do budov často zamrzaly. Na konci února napadly až dvoumetrové závěje sněhu, okolní obce zůstaly odříznuty od světa. Zima trvala až do dubna. 5.dubna bylo naměřeno -10°C a ještě 20. května -4 °C. Ve čtvrtek 4. července zasáhla Pardubicko zase ukrutná větrná bouře. V ten den se vyšplhala teplota až na 40 °C. Krátce po sedmé hodině večerní se přihnala ničivá vichřice, která trvala půl hodiny. Zničena byla věž kostela sv. Bartoloměje, ciferník hodin Zelené brány, velká část střech včetně zámku, rozbila velké množství oken, poničila některé továrny, vyvrátila stromy. Celkem vichřice způsobila jen v Pardubicích škodu za 3 mil. Kč.

Víte, že Pardubice mohly mít podzemní tržnici?
V letech 1909 - 11 došlo k regulaci Labe a Chrudimky, po které zůstalo prázdné říční koryto v prostoru před Zelenou bránou. A právě toto místo lákalo tehdejšího starostu Josefa Prokopa k výstavbě podzemní tržnice. Reagoval takna požadavky venkovských obchodníků, kteří volali pro lepších prodejních podmínkách. Tržnice měla být dlouhá 70 a široká 9,5metrů. Vstup do podzemí měla umožňovat na obou koncích prostorná schodiště, klimatizaci měly zajišťovat ventilátory. Většina členů městské rady však s tímto projektem nesouhlasila a tak k její realizaci nedošlo.

Víte, že pardubický zámek a Kunětickou horu údajně spojovala kdysy podzemní chodba?
Vystavěli ji prý páni z Pernštejna v 16. století, aby byl možný útěk ve chvíli nebezpečí buď na hoře nebo v Pardubicích. Na přelomu 18. a 19. století však došlo k jejímu zatopení. Při budování mostu přes Labe jeden z pilotů prorazil strop chodby a ta se zaplavila vodou. Zda je tato pověst pravdivá či nikoliv, to se už asi nedovíme.

Víte, že na počátku století zažily Pardubice nezapomenutelnou událost?
V roce 1903 se v Pardubicích uskutečnila Východočeská výstava průmyslu, zemědělství, národopisu a umění. V té době tekla Chrudimka ještě o několik desítek metrů na východ, místy, kde je dnes Matiční jezero a tak v prostoru Na Olšinkách bylo postaveno 80 objektů, ve kterých se představilo od 24. července do 28. září 1903 na tisíc jednotlivců a organizací. Za 2 měsíce výstavu navštívilo přes 200 tisíc návštěvníků, kteří shlédli moderní přístroje té doby, klenoty, nábytek, textil, velocipédy, automobily, traktory a spoustu dalších věcí. Mezi mimořádné zážitky patřila i premiéra elektrického osvětlení, kdy stovky žárovek lemující obrysy pavilónů a stromů sledovali mnozí se zatajeným dechem. Dokonce zde byla údajně i česká premiéra trolejbusu - vynálezu bezkolejové dráhy firmy Křižík se dvěma sběrači. Po skončení výstavy se areály rozebraly, město se opět ponořilo do tmy zbytek byl zatopen při regulaci Chrudimky v roce 1910.

Víte, že až do dvacátých let 20. století měla dnešní třída Míru ryze venkovský ráz?
První závan velkoměstské atmosféry, inspirované kulturou Paříže, přinesla do Pardubic až Machoňova pasáž. Od září 1925 se sem hrnuly proudy zvědavého obecenstva, které lákaly nové obchody s luxusním zbožím. V posledních několika destiletích však Pasáž značně zchátrala a tak nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Víte, že dnešní Palackého třída byla ryze průmyslovou čtvrtí?
Kromě firmy Prokop, pivovaru a lihovaru zde stával i cukrovar. Čtvrť však byla značně poškozena při bombardování za války. V 50. letech zde vznikly obytné čtyřpodlažní budovy s obchody v přízemí a nové nádraží. Do té doby však bylo hlavní městskou tepnou náměstí Legií, kudy procházela hlavní komunikace na staré nádraží.

Víte, že Matiční jezero vzniklo oddělením slepého ramene při regulaci Chrudimky v roce 1910?
Na jeho břehu byla dřevěná restautrace, kterou mezi válkami spravovala pardubická Matice školská.A podle ní byl okolní parčík s tanečním parketem pojmenován Matiční ostrov a jezero též Matiční. Ale všichni říkají "Maťák". Ve dvacátývh letech se tu v zimě udržovalo největší a nejpopulárnější kluziště.

Víte proč se lesu v blízkosti sídliště Dubina říká Bělobranská dubina?
Tento svůj název má proto, že se do těchto míst chodívalo v minulém století Bílou bránou na výlety. Podobně jako Zelenou bránou se výletníci pouštěli do Zelenobranské dubiny u Svítkova.

Víte, že dnešní třída Míru nese již svůj pátý název?
za Rakouska se nazávala Královská na paměť návštěv císaře. Po vzniku Československa byla přejmenována na Wilsonovu, za okupace se jmenovala Na zeleném, po roce 1945 se stala Stalinovou třídou a když byl odsouzen kult osobnosti tohoto státníka, získala dnešní jméno třída Míru.

Víte, že hlavní městskou komunikací byla až do roku 1910 Pernštýnská ulice?
Pernštýnská ulice spojuje Bělobranské náměstí s Pernštýnským náměstím a ještě na počátku 20. století tudy vedl veškerý provoz od západu na východ a od jihu na sever. Až do třicátých let byly na Pernštýnském náměstí směrovky, podle kterých to bylo do Chrudimi 12 km a do Hradce Králové 24 km.

Víte, že první pardubická pošta se nacházela v budově, kde se dnes nachází kávárna Evropa?
Až do konce minulého století neexistoval průchod z Pernštýnského náměstí do Kláštěrní ulice. Teprve roku 1888 byla dnešní Kláštěrní ulice otevřena při stavbě Občanské záložny, v jejímž přízemí byla právě první pardubická pošta. Po znárodnění v budově sídlila Česká státní pojišťovna. Dnes je zde Evropský spolkový dům s kavárnou Evropa v přízemí.


Copyright © 2002, Created by kaleidoskop@post.cz